Jdi na obsah Jdi na menu
 


Začni to ukončovat, jde se spát

10. 3. 2009
Začni to ukončovat, jde se spát
 
Tuhle větičku ne-ná-vi-dím. Z celého srdce.
Někdy na začátku letošního roku (tj. rok 2009) se mamka rozhodla, že mi kvůli škole koupí vlastní pc. A tak se stalo, že máme doma počítače tři. No, co by si chudá, šesti-členná rodinka nemohla dovolit, že?
Nicméně, pc se koupil hlavně proto, abych mohla dennodenně psát a procvičovat se v AutoCadu. Psát musím, protože na začátku května budu dělat státnice. A tak píšu. Přes den, jen co přijdu ze školy, zapínám svoje zlatíčko a …. zkejsnu u nějaký vypatlaný hry. Až po sedmý jsem schopná psát. Já totiž mám opisovat jakékoliv texty, ale to mě nebaví. V tom dělám až moc chyb. Mnohem raději píšu jen tak, z hlavy. Ze svý vlastní fantazie. Jako prtě jsem chtěla být spisovatelka, a ten sen mi zůstal do teď. Ale kdo ví, v téhle době se člověk nemůže už vůbec na nic spolehnout. Jenom sám na sebe.
A ještě k tomu AutoCadu – ve škole v něm děláme – oprava – jsme právě skončili a NO mi ho měl stáhnout z netu abych se v něm mohla cvičit. Bohužel – programu jsem se ještě nedočkala.
Nicméně … když už se konečně dostanu k tomu psaní a začnu doopravdy psát a chytnu tu správnou nit, zničehonic je půl desáté a ozve se „ty už to tam začni taky ukončovat“. Vztekle vypnu word, jdu se převléct a vždycky doufám, že NO mezitím usne. Většinou marně. Tak zase zalezu do postele, vypnu pc a snažím se usnout. Jenomže!
Náš milostpán nás s bratrem sice vypakuje na kutě, ale jemu tam hraje pc na plný koule do jedenácti, a to jsem ještě ráda, páč někdy to je i dýl. A to je podle mě hezky nespravedlivý. Než se mu ten jeho křáp vypne, tak to bych si mohla zatím napsat aspoň dvě stránky kvalitního textíku. Nejhorší na tom ale je, že si tam pustí nějakej krvák nebo naprosto nezáživnej film. Když už bych to nebrala s ohledem na sebe, tak ať se aspoň zamyslí nad tím, že v té samé místnosti spí také dvě malé holčiny, které se pak v noci budí s tím, že se jim zdají strašné sny. A kdo je má pak utěšovat, když mi „milostpán“ ještě vynadá, když jdu znovu uspat nejmladší sestru. To mě doopravdy dožralo. Nemůžu si pomoct. Je mi osmnáct, o malou jsem se starala po většinu času, co jsme bydleli ve městě a i teď se ve mně probouzejí ochranitelský pudy, jen co začne fňukat. Ať už jí je špatně, nebo má zlý sen.
Dál.
A když už se stane, že NO usne dřív, než mi stihne říct, ať to vypnu … tak si v klidu píšu. Naprosto potichoučku, abych ho nááááhodou nevzbudila. V tomhle jsem totiž ohleduplnější než on. Když vím, že někdo spí, tak se mu nesnažím znepříjemnit spaní za každou cenu. A když ho pak – např. můj bratr omylem probudí, mám z toho průser já. A pořádnej. Ale nikoho pak nezajímá, že jsem ho nevzbudila já … hlavní je to, že mám ještě furt zapnutej pc. A že jsem ho neposlechla. Grrrrr. Bejt já chlap, silnější než on, tak mu jednu …
No … tak to je prozatím všechno a hádejte proč.
Musím to tu začít ukončovat…
Vaše Kyr
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář